Augustin Bernard: Písničky pro Wow! musí být happy

Písničky a videoklipy Wow!English se díky Youtube staly fenoménem po celém světě! Víte ale, kdo za nimi stojí? A jak vznikají?  

Liberecký skladatel Augustin Bernard má na svém kontě spolupráci s Ilonou Csákovou, Tanečním orchestrem Vladimíra Janského nebo Golden Big Band Prague Petra Soviče. Pro Wow!English skládá hudbu pro děti již šest let. Jaký vliv má hudba na učení a v čem je vůbec skládání písniček pro děti specifické? A jak se Augustinovi spolupracuje se Stevem? To vše a ještě mnohé další nám prozradil v následujícím rozhovoru. 

Jak dlouho již trvá vaše spolupráce s Wow!English a čím je specifická?

Když nad tím tak přemýšlím, tak s Wow!English spolupracuji již od roku 2013, kdy jsme začali tvořit první tři knížky. Na začátku byl konkurz na skladatele. Složil jsem tři typové dětské písničky, které se zalíbily. Divil jsem se, že mě vzali, protože jsem na začátku neměl tak dobré vybavení, to vše přišlo až časem. Teď chystáme učebnici Wow!Gold. 

Věnujete se vážné hudbě, populární i dětským písním. Jaké to je mít takhle velký tvůrčí rozptyl?

Když pracuji na dětských písničkách, tak musím úplně „přešaltovat“ v mozku, což může nějakou dobu trvat. Vždy se však připravuji. Hlavní je být v klidu a naladit se na tvůrčí energii. Neposlouchám muziku a nechci se ničím ovlivňovat. Jelikož se živím skládáním hudby, tak na sebe nechci nechat působit jiné melodie, protože by se mohlo stát, že něco zaslechnu a pak to bezděčně promítnu do nové skladby. Ale dá se to využít, když se chcete typově nějaké skladbě přiblížit. Teď když se Stevem děláme rockovější věci, podobné „šedesátkovým“, vzpomenu si třeba na Beatles. Proto v materiálech Wow!Silver mohou lidem některé skladby připomínat slavnou britskou kapelu. 

Máte nějakou vizi, jak má vypadat příběh, který se váže k písničkám, nebo je to čistě Stevova iniciativa?

Valná většina podnětů pochází ze Stevovy hlavy a já se přizpůsobuji jeho požadavkům. Steve je daleko zkušenější, pokud jde o práci s dětmi, takže ho napadají věci, na které bych já rozhodně nepřišel. 

Nejdříve skládáte hudbu a pak se vymýšlí, jak bude vypadat videoklip? Nebo je to naopak?

Původně jsme skutečně dělali jenom muziku a pak se k tomu dotáčela jednotlivá videa na DVD. Ale teď se poslední dobou stává docela často, že to jde ruku v ruce. Takže Steve přijde s tím, že už natočil klip, a pak do něj doděláváme muziku. 

Přizpůsobujete hudbu věku dětí? Protože materiály Wow!English jsou pro děti od 3 až do 12 let. 

Ano. Každý rok děti nabírají novou gramatiku, takže písničky mohou být složitější. Zároveň se mění i přístup k muzice. Například u Wow!Silver si už můžete všimnout, že je zde daleko větší žánrový rozptyl, než tomu bylo u předchozích materiálů. Pustili jsme se do jazzu, hip hopu i do tvrdší rockové muziky, kde jsme použili elektrické kytary. 

 

Už vám někdy o půlnoci zavolal Steve s tím, že mu neustále hraje v hlavě nějaká melodie a potřebuje, abyste ji hned převedl do notového zápisu?

O půlnoci ne, ale třeba někdy brzy ráno se to už stalo. Takže buď přijel, anebo mi poslal nazpívanou věc z mobilu. 

Steve o procesu tvoření písniček říká, že musel být pro vás složitý klient, protože svoji představu o hudbě vám dokázal pouze slovně popsat anebo předvést pohyby. Stává se vám to často, že klient po vás chce, abyste rozluštil jeho nápad a převedl jej do notového zápisu?

Čím lepším způsobem mě klient navede, tím lépe se dostaneme k očekávanému výsledku. Nonverbální popisování jsem dříve vedl pouze se Stevem, s českými klienty si naše představy a nápady popisujeme slovně. Ale i pro Čechy je těžké vyjádřit a pojmenovat, jaká jsou jejich očekávání.

Myslíte, že existuje nějaká melodická paměť, která má vliv na učení?

Určitě ano. A když se podaří složit earworm, tak to je potom úspěch. Snažím se, aby si lidé hudbu spojili se Stevem a Maggie. Souvisí to i s učením, protože písničky působí podprahově na výuku. Melodie si děti dají dohromady se slovy a dobře si je zapamatují. Spojení Stevova poutavého vystupování a chytlavé melodie je to hlavní, proč jsou naše písničky a videa tak oblíbené. 

Můžete říct, jak dlouho trvá, než vznikne jedna písnička?

Když nám to se Stevem sedne, tak může být hotová za pár hodin. A jindy je to práce na několik dnů. 

Má angličtina jinou rytmiku než čeština?

Přízvuk u angličtiny je celkem otevřený. Anglická rytmika je podobná swingování. V češtině je naopak přízvuk na první slabice.  

Jde skládat dětská hudba, když máte třeba depresi?

Když člověka přepadne deprese, tak má tendenci se rozveselit. Já jsem vlastně strašně smutný člověk (smích). Skládání hudby pro děti vám nedovolí se naladit na negativní myšlení. Všechny písničky pro Wow! musí být vždy jednoznačně happy. Párkrát jsem se snažil do nového songu propašovat i smutnější tóny, zatím to však nikdy přes Steva neprošlo.

Při té hromadě videí, kterou jste se Stevem vytvořili, nemáte obavy, že se budete třeba opakovat?

Stane se, že se velmi těsně přiblížíme nějaké písničce, na které jsme pracovali v prvních učebnicích. Pomáhám si tím, že si poslechnu skladby, které jsme již v minulosti dělali. Dal jsem si osobně za cíl, abychom se neopakovali, takže se toho snažím vyvarovat. Ale do budoucna si myslím, že se to stát může.

Učil byste vlastní děti podle Wow!English?

To bych docela chtěl. Myslím si, že to je velmi efektivní způsob výuky. Občas si pročítám komentáře na internetu, abych měl zpětnou vazbu. Asi nejvíc mě zasáhl příběh autistického chlapce, který skoro nemluvil, ale díky tomu, že se díval na videa se Stevem, se rozmluvil. Z toho jsem byl opravdu dojatý. 

Na čem dalším pracujete?

Společně se saxofonistou  Honzou Provazníkem máme Podještědskou hudební společnost, což je jazzové kvarteto, ve kterém s námi na basu hraje František Kudláček a na bicí Honza Prchal. Hráváme zatím spíš zde na Liberecku převážně autorskou jazzovou tvorbu, ale chystáme se expandovat i dál do světa. Naším cílem je v nejbližší době natočit desku. Je to úplně jiná práce než pro Wow!, což je fajn, protože se nerad omezuji jen na jeden hudební žánr či náladu skladby. Pro mě, jako pro skladatele, je důležité být v rovnováze. Snažím se to velké množství dětských písniček vyvažovat skladbami vážnějšího charakteru, což je pro mě i docela účinná relaxace a pomáhá mi to se stále umělecky rozvíjet.

Další povídání s Augustinem vám přineseme příště. Ještě nás totiž zajímá, jak se k hudbě dostal on sám.  

Zpět na články